TK - reportáž 

Průlivem La Manche z Francie do Belgie

22.6.-3.7.2023

Expediční přeplavba se zastávkami v plánovaných místech pro získání dostatku zkušeností v podmínkách husté lodní dopravy, velkých přílivů a odlivů, silných mořských proudů. Procvičíme si střídání hlídek, plánování přeplavbové trasy s využitím meteorologických dat (weather routing). Pro zájemce o průkaz B – Yachtmaster Offshore je možný zápočet uplutých námořních mil.


Aktuální pozice a proplutá trasa:

  • Bod na trase
  • Komentovaný bod
  • Aktuální poloha


Jaké to vlastně bylo:

Je čtvrtek 22.6.2023 a já očekávám odpoledne příjezd posádky. Dnešní dopoledne však začalo mlhavě. Jestli to není znamení, že si užijeme za plavby mlhy v kanálu La Manche.

Nicméně v poledne se mlha rozplynula a je vidět celý přístav.

A přes pole je i hezký výhled na město Roscoff. Úplně se však nevyjasnilo, protože dostávám od posádky zprávu, že sice přistáli na letišti v Brestu ale nebyla jim přepravena 3 zavazadla. Z letiště zavazadla do Roscoffu dnes nedoručí a tak posádka zůstává na letišti a čeká na další let z Paříže, kterým by měla zavazadla přiletět.

Ve 21 hodin posádka přijíždí do maríny. Bohužel místo tří zavazadel obdrželi jenom dvě. Poslední zavazadlo bude prý doručeno další den večer. Vyplouváme jen kousek na moře abychom jen nečekali na zavazadlo. Je naprosté bezvětří, tak si ani nezaplachtíme. Odpoledne se vracíme do maríny. David z posádky dostává zprávu, že zavazadlo přivezou z letiště až kolem půlnoci. Rozcházíme se individuálně po okolí. Já jsem zamířil do centra Roscoffu.

Roscoff má své osobité kouzlo díky, pro tuto oblast, typickým kamenným domům.

Večer se scházím u večeře s posádkou a plánuji na sobotní ráno vyplutí z Roscoffu na ostrov Guernsey. Tomu předcházelo vyplnění formuláře pro opuštění Schengenského prostoru. Na radu celníka, který včera přišel na náhodnou kontrolu lodi, posílám formulář e-mailem na port police. Doufám, že Davidovi dovezou v půlnoci zatoulané zavazadlo abychom mohli už konečně vyplout.

Davidovi zavazadlo doručili a já dostávám odpověď od port police, že ze zaslaného formuláře zkontrolovali naše pasy a můžeme rovnou vyplout. Skvělé, nemusim běžet na úřad v přístavu osobně.

Doplňujeme nádrž s vodou a zároveň oplachujeme palubu, abychom vyplouvali s čistou lodí. V pohodlí přístavu si ještě dopřáváme snídani před vyplutím.

Roscoff jsme nechali za zádí a plujeme ostře proti větru, který jako obvykle fouká přímo ze směru, kterým potřebujeme plout.

Den přešel v noc a nás stále od ostrova Guernsey dělí vzdálenost 30 NM. Z Roscoffu na Guernsey přímou trasou to je 72 NM, ale nám vítr přímo plout nedovoluje a směřujeme více na západ od ostrova. Podle předpovědi čekám na stočení větru k východu, což by znamenalo, že obloukem doplujeme ke Guernsey. Ale stočení větru stále nenastává a my jsme už příliš na sever. Nezbývá než udělat křižující obrat. Nad ránem se vítr začal konečně stáčet podle předpovědi a děláme další obrat proti větru a doplouváme k severnímu okraji ostrova po uplutí celých 100 NM.

Vjezd do přístavu Beaucette je úzký průliv mezi skalami a musíme počkat na příliv, abychom měli dost vody nad prahem mezi skálami. K vyčkávání jsou před přístavem vyvazovací bóje. Spojuji se s přístavem na kanále VHF 80 a dozvídáme se, že musíme počkat do 11 hodin místního času. Zastávku využíváme ke snídani. V 11 hodin dostáváme pokyn ke vplutí do maríny. Bedlivě sleduji dopředný sonar a nikde hloubka neklesla pod 2,9 metru, což je s dostatečnou rezervou pro ponor mé lodi 2,2 metru.

Marína Beaucette je klidná marína na odlehlé straně ostrova od hlavního města. Uvnitř je plocha dobře krytá od větru okolními skalními stěnami. Původně zde byl lom a následně z něj vznikla marína proražením skály do moře. Je to vhodný přístav i pro jachty s větším ponorem, protože za odlivu drží vodu v maríně práh ve vjezdu. Za přílivu je hloubka nad prahem více než 4 metry.

Marína Beaucette je také port of entry a proto zde múžeme přímo přistát a vyřídit potřebné vstupní a výstupní formality. Po vyřízení formalit se vydáváme na procházku po severním pobřeží ostrova, které je lemováno množstvím pevností.

Počasí nám přeje a máme dnes krásný sluneční den, lákající ke koupání. Nás však odrazuje teplota moře, která je 15°C.

Pro Angličany jsou však kanálové ostrovy nejteplejší lokalitou jejich zamě a jezdí sem na dovolenou za teplem a koupáním v moři. Dnes se vyhřívají na zdejších písečných plážích a i plavou.

Pokračujem dále kolem pobřeží přes další ruiny pevnosti.

Pro lepší představu je u každé pevnosti tabulka s vyobrazením, jak pevnost vypadala v době jejího používání.

Poslední pohled na Guernsey okem drona a zítra již poplujeme dále. Další den ráno však nemůžeme ihned vyplout, neboť ještě není dostatečně vysoký příliv a voda nad prahem je teprve 0,5 metru. Čekáme a sledujeme vodoznak na vlnolamu, kdy výška vody nad prahem se přiblíží ke 3 metrům. Podle očekávání to nastane hodinu před polednem a my můžeme opustit marínu.

Je pondělí 26.6.2023 a máme slabý zadní vítr do 10 uzlů. Plavba by byla příliš pomalá a tak plujeme na motor. Teprve pozdě odpoledne vítr sílí k 15 uzlům a vypínáme motor a pokračujeme na plachty.

Po 45 NM se večer před námi objevuje Cherbourg. Do Chantereyne maríny doplouváme ve 20 hodin místního času.

Úterý máme celé na poznávání Cherbourgu, především se chceme vydat na prohlídku francouzské atomové ponorky, která je vystavena a zpřístupněna veřejnosti nedaleko přístavu. Cestou k ponorce se snažím udat vyplněný formulář po příjezdu zpět do schengenského prostoru. Na celnici jsem odkázán na port police, těm mám předat protokol. Na port police o protokol nestojí a ptají se jestli potřebujeme razítka do pasů. My žádná razítka nepotřebujeme, tak nás posílají pryč aniž by po nás cokoli požadovali. Tak jsem z toho trochu zmatený, na jedné straně v Roscoffu mě celníci kladli na srdce, že před opuštěním schengenského prostoru musím vyplnit příslušný formulář a celní deklaraci a po návratu udělat totéž, tady v Cherbourgu o to nestojí.

Přicházíme k budově, která v sobě ukrývá muzeum s ponorkou, akvárium a muzeum Titaniku. Ve vstupní hale si prohlížíme malé výzkumné ponorky.

Je zde doutník připomínající ponorka Deepsea Challenger ve kterém se roku 2012 sólově potopil kanadský filmový tvůrce (filmy Titanic, Avatar) James Cameron do hloubky 10908 metrů.

Přicházíme k francouzské ponorce, která byla spuštěna do vody v roce 1967 a zůstala v ní 11 let. Z toho 10 let operovala pod vodou.

Procházíme pohonnou sekcí. Jako zdroj energie sloužil ponorce atomový reaktor, který z ní byl před zpřístupněním k prohlídkám demontován.

Další cesta vedla sekcí po demontovaném reaktoru a dále nejdelší sekcí kde se nacházelo 16 jaderných balistických raket.

Dostali jsme se do sekce navigace a řízení ponorky, kde jsme si mohli sednout k řídicím pákám.

Po projití ubytovací části, kuchyně s jídelnou, přes sklo s nahlédnutím do operačního sálu se dostáváme do poslední torpédové sekce na přídi.

Jsou zde 4 torpédové komory a dalších 8 pozic pro uskladnění torpéd. Torpéda jako trhavinu používala TNT a náplň jednoho torpéda byla 300 kg.

Po opuštění ponorky si můžete v simulátoru sednout k řízení ponorky a vydat se na misi.

Je zde množství monitorů s dalšími informacemi, stačí jen usednout, vzít sluchátka a zvolit si jazyk FR/EN.

Zbytek dne trávíme krátkou procházkou do staré části města a čekáním na večeři. Restaurace zde nemají otevřeno přes celý den, ale po obědě zavřou a většinou otevírají až na večeři od 19 hodin. Čas oběda jsme strávili v ponorce a večeři vyhlížíme dosti netrpělivě.

Den jsme nakonec zakončili vynikající večeří v malé místní restauraci.

Ve středu ráno jsme dokoupili zásoby potravin, dotankovali naftu do lodi a v poledne jsme vypluli dále kanálem La Manche. Naše další zastávka bude Dunkerque.

Foukal slabý zadní vítr, postavili jsme plné plachty spolu se spinakrovým pněm, který držel genou. Až do setmění nás poháněl zadní vítr. Potom však zcela ustal a musel nastoupit motor.

Čtvrtek 29.6., po rozednění je kolem nás mlha a vítr stále nikde. Motor neúnavně pohání loď. Podle včerejší předpovědi by už zase mělo foukat. Jsme daleko od pobřeží bez GSM signálu a předpověď nemohu aktualizovat, tak uvidíme jak se to s větrem vyvine.

Až před 17 hodinou prudce nastoupil protivítr do 20 uzlů s dešťovými přeháňkami. Zastavujeme motor a dáváme obě plachty na 1. ref. Za chvíli vítr polevil na 15 uzlů a rozrefováváme. V 18:30 prudce vítr zesílil až k 25 uzlům a tak zase refujeme, abychom v 19:30 zase vytáhli plné plachty. Před 22 hodinou vítr utichá a do práce se vrací motor.

Přišla další noc a my se blížíme k pobřeží mezi četné mělčiny. Proplouváme značenou plavební dráhou, kterou plujeme až do svítání k Dunkerque. Akorát s rozbřeskem vplouváme z moře do kanálu vedoucímu do města a do maríny. V pátek v 6 hodin ráno přistáváme u pontonu pro návštěvníky v maríně Port du Grand Large. Je to prakticky jediná možná marína pro loď s ponorem 2,2 metru. Marína má minimální hloubky kolem 2 metrů a je přímo spojená s kanálem bez prahu či vrat a příjezd je možný kdykoli.

Po přistání jdu na 2 hodiny spát, než otevře kancelář v přístavu. Celou noc jsem raději nespal abych sledoval plavbu mezi mělčinami. Po zaplacení poplatku za přístav na jednu noc se společně vydáváme do muzea věnovanému válečné operaci Dynamo.

Cílem operace Dynamo byla evakuace Britského expedičního sboru ze severní Francie v roce 1940 během bitvy o tuto zemi. Kvůli nepříznivé situaci na frontě začal viceadmirál Bertram Ramsay plánovat operaci již 20. května. V obklíčení kolem města se ocitlo bezmála 400 tisíc mužů. Operace Dynamo probíhala ve dnech 27. května až 4. června 1940. Obklíčené území zahrnující přístav a pláže východně od něj musely britské a francouzské jednotky bránit proti německému prolomení. Vojáci čekající na evakuaci pak spatřovali větší nebezpečí v náletech Luftwaffe, velkou pohromou byly letecké pumy pro evakuační loďstvo.

Do operace byly zapojeny stovky lodí, jak vojenských, tak i obchodních a civilních parníků. Dále britská admiralita povolala i všechny jachty s délkou mezi 9 - 30 metry. Mnohdy majitelé jachet je armádě nesvěřili a sami s nimi jako dobrovolníci vypluli. Jachty jako malá plavidla zachránily a dopravily z Dunkerque do Británie cca 28 000 lidí. Celkem bylo do anglických přístavů z Dunkerque za 9 dní dopraveno celkem 338 226 lidí, z nichž 239 555 bylo evakuováno z přístavu a 98 671 z pláží.

V muzeu není zapomenuto ani na osvobození města první československou samostatnou obrněnou brigádou generála Aloise Lišky. Němečtí obránci francouzského přístavu Dunkerque se po kapitulaci vzdali českému generálovi, který s hrstkou mužů obléhal přístav až do konce války v květnu 1945.

Po návštěvě muzea se odděluji od posádky a jdu se toulat po plážích, kde probíhalo naloďování evakuovaných vojáků.

Okolí města a maríny je průmyslové, což jsme pocítili v ovzduší v průběhu noční plavby k Dunkerque již několik hodin před přistáním.

Z maríny do centra města je to pěšky kousek.

Proti Roscoffu, kde jsem se kochal architekturou domů postavených z kamene, zde díky plošnému vybombardování jsou stavby mnohem modernější. Obytné domy blízko přístavu jsou postaveny ze současných materiálů.

Přístav, který zasahuje až do centra města lemuje široká promenáda s moderními domy.

Na mnoha místech jsou zde informační tabule připomínající události z 2. světové války, především z května 1940.

Procházkou přes zvedací most se dostávám do centra města.

V centru je také marína, ale připlutí do ní by je komplikované čekáním na příliv a otevírání mostů. Pro nás by zde stejně nebyla patrně dostatečná hloubka.

V sobotu v poledne opouštíme Dunkerque a plujeme na poslední etapu do Antwerp. V poledne je nejvyšší příliv a tím si můžeme výrazně zkrátit trasu odtud plavbou přes místa, která by za odlivu neměla pro nás dostatečnou hloubku či by přímo vyčnívala nad hladinu. Den je sice zamračený, ale neprší a máme vhodný vítr na klidnou a rychlou plavbu. Plujeme na zadní vítr, který kolísá od 15 do 28 uzlů na celou genou podepřenou spinakrovým pněm. Do tmy budeme v ústí kanálu do Antwerp.

Se zmenšující se hloubkou a protiproudem se vlny zvětšují a jsou zde více chaotické. Loď se kymácí do všech směrů, ale díky pouižtému spinakrovému pni se gena nevylévá a my držíme stále slušnou rychlost.

Jak se přibližujeme do kanálu, plavební dráha se zužuje a náš odstup od velkých lodí se dramatisky zmenšuje. Maximum odlivu je za námi a voda začíná stoupat. Tím se obrací proud směrem do kanálu k Antwerpám a nám pomůže držet i zde dobrou rychlost. Prakticky celý kanál až k Antwerpám proplouváme na plachty, avšak naši radost z plachtění nesdílí kapitán tankeru, který pluje v obráceném směru a nejraději by nás viděl těsně u kraje plavební dráhy, protože délka jeho lodi je srovnatelná s délkou zatáčky v plavební dráze a zatáčku tak skoro celou zabere. Nám bohužel směr větru také neumožňuje mu rychle jít z cesty a tak už držím prst na startéru motoru, kdyby bylo nejhůř. Na AIS obrazovce však vidím, že se těsně vyhneme bez kolize, tak nechávám směnu u kormidla dál plout pod plachtami.

40 námořních mil až k Antwerpám vidíme břehy lemované množstvím přístavů a nepřetržitou řadou rafinérií a chemických továren. Přichází tma a v ní stovky světel ve kterých není často snadné najít ta zelená z bójí označujících okraj plavební dráhy. Snadno se kormidelník plete, když vidí více zelených světel, která ta zelená je vlastně blíž? A která je ta následující bóje, ke které plujeme.

V sobotu 8.7.2023 ve 3:40 místního času doplouváme před marínu Linkerover Jachthaven, tedy se privazujeme k vyčkávacímu pontonu. Vrata maríny se otevřou sž bude dost vody pro vplutí. To nás čeká až v 16 hodin odpoledne, kdy je okno na vplutí a vyplutí z bazénu maríny 1 hod. před maximálním přílivem a 1 hod. po maximálním přílivu. Tím je naše plavba u konce.

Zpět na začátek

Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.



Plachtění s delfíny 5/2021

Plachtění s delfíny 5/2021

Bezvětří a klidná mořská hladina přinesla úžasné pohledy i pod hladinu na stádo delfínů, které plulo s námi. Plujeme Tyrhénským mořem ze Sardinie do Itálie.


Na plachetnici mezi norskými fjordy 5/2018

Na plachetnici mezi norskými fjordy 5/2018

Poznávání norské přírody a krás hluboce zaříznutých fjordů do norské pevniny. Plavíme se ze Stavangeru na ostrov Espevaer na západním pobřeží Norska, dále do Hardangerfjordu, kde jsme vystoupali jako první výprava v tomto roce na zasněžené vrcholy nad vesničkou Uskedalen. Túra se ze čtyřhodinové mění na třináctihodinovou. Přečtěte si, co se stalo a proč bylo dobré vzít si z lodi lano… Další výlet je o poznání klidnější. Zamířili jsme k ledovcovému jazyku a jezeru Bondhusvatnet.


Přeplavba z Říma na Krétu 4/2014

Přeplavba z Říma na Krétu 4/2014

16 dní a 880 námořních mil Tyrhénským a Jónským mořem zpestřený relaxem v termálních lázních na ostrově Ischia. Tím však naše zážitky nekončí. Poprvé mi vypadl za jízdy člen posádky - vlastní dcera. Velké dobrodružství zažíváme i při výstupu na sopku Stromboli bez průvodce, na které pozorujeme žhnoucí lávu a erupce. Zaujal nás i malý romantický ostrůvek Strombolichio. Vstupním místem do Řecka se pro nás stává ostrov Kythira a dále naše plavba směřovala na Krétu, kde jsme obdivovali krásy města Chania, proslulého svou benátskou a tureckou architekturou.

Přečtěte si článek , ve kterém jsou uvedeny mimo jiné i souřadnice navštívených míst. Článek vyšel v časopise My Boat 3/2015.