I. Poprvé kapitánem: posádka přichází
Publikováno 1.8.2020
Většinu času chceme od plachetnice, aby na vítr plula co nejlépe na stanovený cíl. Jsou však i okamžiky, kdy potřebujeme dát přednost zmírnění náklonu lodi, zmenšení houpání na vlnách a mít možnost přestat kormidlovat, protože potřebujeme své ruce nutně na jinou činnost. Právě k tomu se hodí umět loď ustavit do driftu.
Můžete namítnout, že aby jste nemuseli kormidlovat, tak zapnete autopilota. To je sice také možné, ale jen do určité velikosti vln. Pokud jsou vlny příliš velké, autopilot na rozdíl od zkušeného kormidelníka nezvládá řízení lodi, protože nemá oči a vlnu nevidí. Autopilot reaguje, až když se loď odchýlí ze svého kurzu. To však ve velké vlně bývá problém, protože vlna může loď velice rychle otočit tak, že se vylije vítr z plachet a autopilot se stává bezmocný.
Ke driftování nás může vést více důvodů. Není to jen technika pro přečkání bouře, kdy se už nedá plout.
Technika postavení lodi do driftu spočívá v tom, že uděláme obrat proti větru bez přehození plachet. Následně stočíme kormidlo do návětří - tím se rozumí, že začneme kormidlovat proti větru, jako bychom chtěli udělat další obrat proti větru. Rychlost lodi a postavení plachet již neumožní, aby se loď znovu otočila přídí proti větru. Loď se zastavuje přídí šikmo proti větru a vlnám. Kormidlo zajistíme ve své poloze nejlépe přivázáním gumou. Pružné zajištění kormidla je zvláště důležité ve velkých vlnách, kdy vlny narážejí obrovskou silou do kormidelního listu. Aby kormidlo a převody příliš netrpěly, použijeme právě proto pružnou aretaci kormidla. Já k tomu používám gumicuk, jak je viditelné na následujícím obrázku.
Aby se nevyklonila hlavní plachta po větru, je potřeba ji ještě za plavby proti větru před postavením lodi do driftu zafixovat ve své poloze kontraotěží - tedy lanem, které napneme mezi ráhno a pevný bod na boku lodi. Na obrázku dále je patrná kontraotěž chycená karabinou na střed ráhna a vedoucí k vazáku na provoboku.
Kosatku nebo genou nám v návětří udrží její otěž, kterou při obratu neuvolníme. Otěž se případně opře o stěžeň, jak je vidět na obrázku.
Jaký úhel bude svírat osa trupu lodi s vlnami a větrem ovlivníme poměrem velikosti přední a hlavní plachty, případně úhlem přetažení hlavní plachty do návětří. Pro drift je třeba mít na paměti, že do plachet se bude bočně silně opírat vítr, a proto velikost plachet je potřeba zvolit s ohledem na sílu větru. Osobně se snažím plachty hodně narefovat, aby byly namáhány co nejméně, ale zároveň musí mít dostatečnou plochu, aby síla vyvozená v plachtách dokázala udržet loď v driftu k větru pod požadovaným úhlem. Při driftování se snažím nastavit úhel lodi k větru mezi 45 až 60 stupni. Doporučuji si drift na konkrétní lodi předem vyzkoušet, pohrát si s velikostí plachet a jejich poměrem. Tak budete mít odhad, jak drift nastavit v okamžiku, kdy jej budete potřebovat.
Ze své zkušenosti vím, že není snadné být kapitánem. V jakých případech nese kapitán odpovědnost za posádku? A s čím vším, by ji měl seznámit před naloděním a vyplutím? Od r. 2002, kdy i já jsem vyplul na moře se svou první posádkou, jsem si vytvořil systém, který vám nyní rád předám… (Publikováno 1.10.2019)
Zvláště za slabého větru, kdy chceme z lodě dostat maximum, velmi záleží na správném nastavení (trimu) plachet. V dalším textu si ukážeme jak co nejlépe využít slabý vítr k tomu aby loď plula co nejrychleji k cíli. Zaměříme se na základní fyzikální principy. (Publikováno 1.4.2022)
V posledních letech začíná přibývat kolizí malých lodí s kosatkami dravými. K výskytu interakcí mezi těmito kytovci a jachtami dochází v oblasti kolem západních břehů Evropy přibližně počínaje Gibraltarem a konče Brestem. Vzhledem k tomu, že jsem se připravoval na plavbu ve zmíněné oblasti, kde se v okamžiku vydání tohoto článku právě nacházím, soustředil jsem do článku informace, které pokládám za významné a mohou být užitečné pro vaši plavbu. (Publikováno 1.5.2023)