Pád stěžně a řecká byrokracie
Publikováno 1.1.2024
V článku si představíme užitečnou pomůcku, kterou je hák k zachycení vyvazovací bóje. Říkáte, že to jde i bez něj? Samozřejmě ano, ale proč si věci neulehčit, když to jde. Nebo v situacích kdy jste na lodi sami, tak se každá vychytávka hodí mnohonásobně více než když plujete s plnou a zkušenou posádkou. V článku nechybí informace, jak jsem se vyvazoval k bóji při sólové plavbě bez háku či s málo početnou posádkou.
Roky jsem hák na bóji ve výbavě lodi neměl a i při sólových plavbách jsem si vždy poradil s vyvázáním ke kotevní bóji. Dokonce i s posádkou bylo často obtížné provléci příďové lano okem bóje ke které jsem najížděl přídí, protože bóje s jejím silným lanem či řetězem, který ji drží ode dna, byla natolik těžká, že ji nešlo pomocí mooringového háku nadzvednout nad hladinu tak, aby bylo z paluby snadné prostrčit jejím okem konec lana. Manévr vyžadoval obvykle dva členy posádky na přídi. Jeden v leže visel s lanem přes palubu směrem k hladině aby lano provlékl okem bóje, druhý jej držel za nohy. Pokud kormidelník přesně najel k bóji, manévr se podařil. Při sólové plavbě tento manévr nebyl možný a začal jsem používat způsob zachycení bóje ze zádi lodě. U vyvázání na bóji se mi tento způsob osvědčil a byl snadno proveditelný i když jsem s lodí manévroval sám. Potřeboval jsem pouze dostatečně dlouhé lano vedené z příďového vazáku kolem boku lodi na záď. K bóji jsem si nacouval a ze záďového koupacího plata jsem pohodlně lano protáhl okem bóje. Zastavil jsem lodní šroub a postupně přešel s volným koncem lana na příd, kde jsem jej uvázal zatím co vítr loď snášel od bóje. Loď se tak přetočila přídí směrem k boji.
Pokud se však nejedná o kotviště s vyvazovacími bójemi, kde se stačí pouze vyvázat k bóji, ale o přístav, kde bóje nahrazují mooringové lano je manévr ještě obtížnější, protože nelze loď u bóje zastavit ale je třeba bóji zachytit při průjezdu kolem ní, aby loď neztratila ovladatelnost a bylo možné s ní přesně doplout až k molu a vyvázat záď. To je při sólové plavbě již značně obtížné.
Při plavbách na severu se poměrně často setkávám s přístavy, kde mooringové lano nevede ze břehu či pontonu do moře ale je nahrazeno krátkým lanem ze dna zakončeném na hladině bójí. Mooringovým hákem, po nacouvání ke břehu a vyvázání návětrného záďového lana, není co vytáhnout a není rychlá možnost jak k bóji upevnit příď. Bóje většinou bude daleko od přídě a nelze na ní dosáhnout. S posádkou je možné mít připravené dlouhé lano z přídě kolem boku lodi a provléknout jej okem bóje buď u zádi či boku lodě v okamžiku jejího přesného míjení. Často se však lano zaplete pod fendry a vznikají nechtěné komplikace. Lze také zajíždět ke břehu přídí, jak na severu bývá obvyklé, ale provlékání lana okem bóje se ani takto nevyhneme, jen může být o něco snažší. Právě zde mít připravené lano zakončené hákem pro snadné zachycení oka bóje je velkou výhodou a lze tak přistát opět i bez posádky.
Jde o hák vyrobený z nerezové kulatiny o průměru 12 mm či silnější a délce alespoň 80 cm či více. Rozměry jsou pro loď o délce 13m a výtlaku 9 tun. Pro větší a těžší lodě je nutné hák silnější. Hák si přivážeme dostatečně dlouhým vyvazovacím lanem k příďovému vazáku. Tvar háku je takový, aby i bez napnutého lana zůstal viset v oku bóje a nevypadl.
Po zvolení místa k přistání začne kormidelník couvat s lodí. Druhý člen posádky má v ruce hák přivázaný dostatečně dlouhým lanem k přídi lodě.
V okamžiku, kdy loď bokem míjí bóji, druhý člen posádky zaklesne hák do oka bóje.
Hák je zaklesnut do oka bóje a lano lze povolit a nechat hák s lanem viset z oka bóje. Nyní druhý člen posádky přejde na záď, kde se připraví na vyskočení s návětrným záďovým lanem.
Po uvázání zádě návětrným lanem drží loď kormidelník chodem vpřed od břehu a druhý člen posádky přejde na příď, kde dotáhne lano od bóje. Nakonec se vyváže i závětrné záďové lano.
Celý manévr jde s hákem také provést sólově. Jen lano k háku použiji delší, aby dosáhlo až na záď, kde při couvání v okamžiku míjení bóje hák zaklesnu do oka a couvám dál. U břehu zastavím loď dopředným chodem a vyřadím. Vyskočím s návětrným záďovým lanem, které rychle uvážu a skočím zpět do lodi. Zařadím dopředný chod a kormidlem srovnám loď proti síle větru tak aby stála kolmo ke břehu. Zaaretuji kormidlo, nechám dopředný chod a jdu na příď dotáhnout příďové lano od bóje. Nakonec vyvážu i závětrné záďové lano.
Pokud zůstávám na lodi a není předpoklad silnějšího větru nad 25 uzlů, považuji vyvázání za dostatečné. V případě, že hodlám loď opustit nebo je předpoklad silnějšího větru nad 25 uzlů, nespoléhám na pevnost háku a bóji přivážu dalším lanem. Postupným uvolňováním záďových lan a přitahováním příďového lana mohu snadno posunout loď přídí až k bóji a okem provléci další silné vyvazovací lano okem bóje. Následně posunu loď zpět na místo. Manévr je podobný přistávání na mooringu popsanému dříve.
V okamžiku, kdy se mi zřítil stěžeň jsem netušil, že mé rozhodnutí ovlivní další vývoj situace natolik, že se ocitnu bez dokladů. Situace, kdy mi byl protiprávně odebrán cestovní pas a uvízl jsem na ostrově Kythnos mi přidělala nejen vrásky na čele, ale ovlivnila i vztah k Řecku. Přečtěte si článek o tom, jak probíhalo jednání s řeckou coast guard, českou ambasádou a Námořním úřadem MDČR. Kdo mi pomoh a s kým bylo jednání obtížné? (Publikováno 1.9.2020)
Loď na kotvě otevírá možnosti k objevování odlehlých míst a rozšiřuje svobodu volby místa, kde se zastavit. Často však mnoho jachtařů raději volí stání v maríně než stání na kotvě právě z obavy, že kotvení je málo bezpečné. Proto si dále připomeneme zásady pro bezpečné kotvení, abychom se neochuzovali o poznávání nových míst. (Publikováno 1.12.2021)
Proplouvání plavebnímy komorami neboli zdymadly je často doprovázeno stresem a škodami na lodích. Je to však zbytečné a pokud se budeme řídit zavedenými pravidly, průjezd komorami se tak pro nás stane většinou bezproblémovým. Pojďme se podívat jak na to. (Publikováno 1.12.2024)