Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaAtlantikem na Kapverdy 12/2011-1/2012
3.7. - 5.7.2009
Začátkem července 2009 jsme
podnikli výstup na horu Schiara v jižní části italských Dolomitů (provincie Belluno) v národním
parku Dollomiti Bellunesi (Belluské Dolomity). Svou výškou 2 565 m nepatří v Dolomitech
mezi nejvyšší vrcholy, ovšem při pohledu z jihu, kde převyšuje město Belluno a
údolí řeky Piavy o 2 000 metrů, se řadí ke skutečným velikánům tohoto pohoří.
Výstup není úplně jednoduchý a začíná nejtěžší cestou masivu Luigi Zacchi s převýšením 900 m až k vrcholu Schiary.
Masiv Monte Schiara je součástí národního parku Parco Nazionale delle Dolomiti
Bellunesi. V západním hřebeni se nalézá výrazná skalní věž Gusela del Vescova
(výška 40 metrů) viditelná až z Belluna.
Dále jsme pokračovali cestou Ferrata Berti, která se místy propadá až do sedla. Sestup zakončujeme napojením na cestu Marmol
a po úzkých traversech se dostáváme postupně zpět k chatě.
Naše cesta začala v pátek, kdy jsme autem vyrazili z Prahy a po devíti hodinách dosáhli parkoviště Case Bortot.
Tříhodinová cesta z parkoviště k první chatě Rifugio 7° Alpini
Nejtěžší úsek cesty: kolmá stěna ferraty Zacchi
Cesta po hřebenu: ferrata Berti
Sestup ferratou Del Marmol
Vyrazili jsme v pátek autem z Prahy v 6:30 hodin přes Innsbruck, Brenner až do italského městečka Belluno. Odtud již zbývalo jen několik kilometrů na sever na parkoviště Case Bortot (GPS - 12°11'41''E a 46°10'56''N), kterého jsme dosáhli v 16:36.
V 17:50 jsme konečně přichystáni vyrazit z parkoviště.
U parkoviště ještě vrháme pohled na plechovou tabuli s mapou oblasti, kudy povedou naše kroky v nastávajících dnech.
Výstup z parkoviště k chatě Rif.7 Alpini vede po stranách koryta horského potoka.
Slastný pohled. Ve 21 hodin dosahujeme horské chaty ve výšce 1 493 m po zdolaném převýšení 900 m od parkoviště s plnou polní.
Sobotní ráno 4.7.09 8:36 po snídani před chatou připraveni vyrazit výše do hor.
Jižní stěna Monte Schiara, kterou se chystáme zdolat zajištěnou cestou typu via ferrata. Většinou se jedná o těžké cesty vyžadující určitou zkušenost s tímto typem cest. Od chaty Rifugio 7° Alpini (1 491 m) lze zvolit k výstupu okruh vedený právě po ferratách. Nejtěžší cestou masivu je Luigi Zacchi, kterou výstup k vrcholu začíná. Ta překonává v přímé spádnici jižní stěnu Schiary 900 metrů a vede až k vrcholu.
Od chaty pod skalní stěnu vede asi hodinový nástup.
Poslední kontrola výstroje a uspořádání věcí v batozích.
9:40 a stojíme na začátku nejtěžší cesty Luigi Zacchi. Dále jen kolmo vzhůru až k vrcholu.
S přibývající výškou začínají pohledy do krajiny nabývat úchvatnosti.
2 150 m nad mořem se začínáme nořit do mraku. Viditelnost se zhoršuje.
V mlze rozpoznáváme bivak Ugo Dalla Bernardina - cíl naší dnešní cesty. Ve výšce 2 320 m v 13:37 pro dnešek náš výstup končí a my se zabydlujeme v bivaku do dalšího dne.
Vnější plášť bivaku je celý z plechu (ideální Faradayova klec) a tak nám skýtá dokonalou ochranu v nastávající bouřce.
Neděle 5.7. 6:55 opouštíme bivak. Nebe bez mráčku, ideální fotografický den. Nastupujeme na poslední část výstupu na vrchol Schiary. Chybí nám posledních 200 výškových metrů.
9:09 dosahujeme vrchol Schiary 2 565 m.
Zde se napojuje hřebenová zajištěná cesta ferrata Berti, která místy exponovaně přechází po východním rameni až do sedla.
Cestou po hřebeni se opět jistíme lanem a přecházíme na další vrchol.
Míjíme bivak De Marmol S. Bocco a poslední naší ferratou Del Marmol dále sestupujeme po úzkých policích a traversech zpět k chatě ferratou Zacchi.
Ferrata opět představuje kombinaci lan a žebříků.
16:42 naše dvou denní cesta končí opět v horské chatě u dobrého guláše.
Tyto tři ferraty na Schiaře nad Bellunem řadím k nejkrásnějším v Dolomitech (v Itálii). Sice nepatří k nejvyšším, ale se svými náročnými úseky střední až těžké obtížnosti, které jsou plné cest typu via ferrata nám daly pořádně zabrat.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Čtyřtýdenní dobrodružná plavba v délce 2 400 NM (4 400 km) Atlantským oceánem na Kapverdské ostrovy a křižováním proti pasátu zpět na chartrové lodi. Vypluli jsme z ostrova Tenerife, jednoho ze souostroví Kanárských ostrovů. Pluli jsme pohánění zadobočním větrem přímo na jih daleko kolem břehů západní Sahary. Po protnutí obratníka Raka jsme směřovali širým oceánem podél břehů Mauretánie a Senegalu. Pohodová plavba však končí na Kapverdách, kde jsme navštívili ostrovy Sao Vincente a Sao Antalo. Přečtěte si proč některým z nás, tato plavba odhalila dřeň pravé existence.
Přečtěte si článek o naší plavbě na Kapverdy, který vyšel v časopise Yachting revue 5/2014. Na co si dát pozor při přebírání chatrové lodi? A co dělat, když se Vám trhne plachta na Kapverdách a chartrová společnost nemá náhradní?
Naše plachtění začíná na ostrově St. Martin. Dále plujeme na ostrov Anguilla a Sandy Island, kde bělostná pláž přidává na kouzlu tohoto ostrova. Ostrůvek Dog Island nabízí malou romanticko pláž a opět nádherné koupání. A pak už nás čekají Britské panenské ostrovy - Virgin Gorda a úchvatné místo Bath s gigantickými balvany z žuly, Cooper Island, Salt Island, kde je velkým lákadlem vrak parníku RMS Rhone. Ostrov Normand Island vybízí ke šnorchlování v jeskyních, kde pozorujeme barakudy. Na jachtě míříme k ostrovu Jost Van Dyke a Sandy Cay, který zaujme bujnou vegatací a pro změnu procházkou po ostrově. Britské panenské ostrovy na nás působí více civilizovaně než jižní Karibik. Přesto i zde najdete krásné pláže bez turistů, úchvatná místa na šnorchlování ale i neskutečně vysoké ceny. Naše putování končíme na ostrově Tortola. V článku najdete praktické informace pro jachtaře o vstupních přístavech a místních poplatcích a tipy na místa, které navštívit při plavbě po Britských panenských ostrovech.
Putování Karibikem nás zavedlo do oblasti Grenadin, která se nachází mezi ostrovy Sv. Vincent a Grenada. Z Návětrných ostrovů malých Antil jsme navštívili: perlu Karibiku Tobago Cays, ostrov Mystique, kde mají postavena svá letní sídla miliardáři a dále jsme pluli na ostrov Bequia, kde jsme měli pocit, že se čas úplně zastavil. Bylo to jedno z mála míst Karibiku, kde na nás dýchla místní atmosféra. Na ostrově Sv. Vincent jsme navštívili místo Wallilabou Bay, kde se točil film Piráti z Karibiku a nechali se provést po ostrově, abychom viděli vodopády a prošli se deštným pralesem. Závěr této etapy patřil ostrovu Sv. Lucie. Všechny tyto ostrovy nabízí opravdový Karibský ráj. Křivé palmy, písčité pláže, luxusní mariny. Zároveň si však připravte plnou peněženku, protože zde platíte i za podání lana. V článku najdete praktické informace pro jachtaře o vstupních přístavech a místních poplatcích. Přečtěte si zároveň průvodce po Grenadinách.