Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaDěti mohou plachtit už od narození
25.4.-1.5.2018
Rodinné převezení lodi do Norska začíná v Německu, kde po doplutí z Greifswaldu do Sassnitz navštěvujeme vyřazenou britskou ponorku.
Dále plachtíme do švédského přístavu Skanor. Těsně před ním jsme však nesedli na mělčinu! Situace není veselá, loď se postupně písčitým dnem tlačila
na velké balvany…
Dále již neriskumeme a plujeme rovnou do dánského hlavního města Kodaň. Opět vystupujeme na pevninu a den si zpestřujeme procházkou kolem mariny Langeline
do nedalekého parku a pevnosti. Poslední část naší plavby je plachtění kolem jižního cípu Norska až do města Stavanger. Celkem jsme upluli 501 NM.
Naše plachtění začíná v německém Greifswaldu.
Sassnitz na Rujáně - vyřazená britská ponorka
Nevyzpytatelný švédský přístav Skanor
Kodaň
Plavba kolem jižního cípu Norska
V pondělí opouštíme Greifswald a plujeme do Sassnitz. Tam trávíme pondělí a jdeme si prohlédnout vnitřek britské ponorky, která je ve zdejším přístavu jako muzeum. Přečtěte si o U-Boot Museum Sassnitz více v naší minulé reportáži.
V úterý ráno po snídani vyplouváme na další etapu ze Sasnitz do švédského přístavu Skanor.
Mezi Německem a Švédskem objíždíme pole větrných elektráren.
Vítr je poměrně silný 20 až 30 uzlů, a tak jedeme ve vlnách a značném náklonu. Před západem slunce připlouváme do plánovaného přístavu Skanor. Vede k němu velmi úzká plavební dráha s hloubkou 3 metry. Na podzim minulého roku jsem už v tomto přístavu byl, a tak v klidu zajíždím. V úzkém vjezdu těsně před vlnolamy se loď prudce zastaví. Nasedli jsme na mělčinu! Hloubkoměr ukazuje 2 metry, to znamená, že jsme kýlem 20 cm ve dně. Příbojové vlny loď bičují do boku a postupně ji písečným dnem tlačí na velké balvany, o které pak rozbijí trup. Situace není veselá, motorem na zpátečku na plný výkon se snažím loď uvolnit. Nekonečné minuty je neovladatelná, zcela v rukou vln. Nakonec cítím zpětný tah a loď se uvolňuje a začíná couvat. Prcháme odtud. Nejbližší vhodný přístav pro můj ponor je v Kodani. Po dalších čtyřech hodinách plavby ve 2 hodiny ráno zde přistáváme.
Po šestnácti hodinách za kormidlem vstávám ve středu pozdě. V poledne jdeme na krátkou procházku kolem mariny Langeline v Kodani do parku a pevnosti.
Odpoledne v 17 hodin opouštíme přístav a vydáváme se na dlouhou plavbu do Norska. V protisměru potkáváme poněkud neobvyklé plavidlo (hydroplán), který naopak od nás míří do Kodaně.
Cestou míjíme desítky obchodních lodí. Lodní provoz je zde frekventovaný. Po 160 MN v pátek nad ránem zastavujeme a odpočíváme na kotvě u nejsevernějšího dánského přístvu Skagen. Čekáme zde téměř den až bude příznivější vítr pro další plavbu do Norska. V sobotu krátce po půlnoci vyrážíme. Vítr jde ostře proti našemu kurzu a plavba tak probíhá v maximálním náklonu a s nárazy vln.
Sobotní západ slunce je už za viditelnou norskou pevninou. Už se blížíme.
Ještě to bude ale trvat pár hodin ke břehu a zima je pořádná.
Na noční směnu, motivován vidinou tyčinky SNICKERS, se ke mě přidává Tomík. Vydržel až do jedné hodiny ranní.
V neděli nad ránem 1:42 házíme kotvu u norských břehů. A jdeme spát.
Probouzíme se v 11 hodin, nafukuji člun a jedeme do vesničky Lillehavn na procházku.
Po 501 NM jsme dopluli do cíle ke Stavangeru. Vyvázali jsme se v sousedním Tanangeru, který je blíže k letišti.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Jaká je plavba na lodi s miminkem? Podívejte se na video, které zachycuje Tomíkův život na plachetnici již od 2. měsíce jeho života. Nejtěžším okamžikem pro mě vždy bylo zajistit jeho bezpečné spaní v závěsu. Překvapivě hrubší moře snášel velmi dobře a plavbu prospal. V 9. měsíci jeho života s námi plul z Tenerife na Kapverdy. Při pohybu na lodi nám je velkým pomocníkem ergonomické nostíko Manduca. V 1,5 roce se již zajímal o vybavení lodi a jedna z jeho neoblíbenějších činností byla točení klikou. Od 3 let je z něj již ostřílený námořník, který nejraději tráví čas na přídi lodi pozorováním moře a delfínů.
Než si půjčíme auto a vyrazíme na road trip Islandem na vlastní pěst, odpočíváme v Reykjaviku v termálních koupalištích a dále pokračujeme po vyhlášených místech Islandu, která by měl každý turista vidět. A jaká to jsou? Vrak letadla Douglas DC-3 Dakota, 62 m vysoký vodopád Skógafoss a jednoznačně cesta po Zlatém okruhu. Ten tvoří národní park Pingvellir se zemskou puklinou, Geysir a mohutný vodopád Gulffoss. Jedním z nejkrásnějších míst Islandu jsou jednoznačně Čarodějné hory. A co by to bylo za dovolenou na Islandu bez návštěvy vyhlášených geotermálních lázní Modrá Laguna? Hlavním cílem naší expedice se stává ledovec Vatnajökull, kam se vydáváme horskými cestami F, které jsou určeny pouze pro vyšší vozy s pohonem 4x4. Cestu nám komplikují mnohé brody. Až v jednom z nich uvízneme. Nejbližší osada je vzdálena 20 km a tak si musíme poradit sami… Podaří se a naše cestování završíme u jednoho z nejkrásnějších úkazů Islandu - ledovcového jezera Jökulsárlón. V reportáži o Islandu naleznete mapu se souřadnicemi nejzajímavějších míst společně s fotografiemi a radami na cestu autem.
Vypluli jsme na měsíční přeplavbu Atlantského oceánu z ostrova Tenerife až na Barbados v délce cca 3 000 nautických mil. Jedinou naší zastávkou na této trase bylo Kapverdské souostroví, ostrov Sao Vicente, jehož poznávání věnujeme 2 dny. Máme dostatek času a tak se s posádkou pouštíme do zkonstruování pasivního mechanického autopilota z gumicuků. Aby adrenalinu nebylo málo, srazíme se s velrybou, což má pro nás osudový následek.
Přečtěte si článek , který vyšel o této plavbě v časopise My Boat 4-5/16. Už v letadle jsem tušil, že má loď bude ještě v servisní zóně v suchém doku a ne nachystaná na plavbu. V článku najdete více informací o problémech před vyplutím ale nechybí ani podrobný popis přeplavby Atlantiku.