Plavba kolem pobřeží a její rizika

Publikováno 1.10.2022

Plavba kolem pobřeží je často neznalými pocitově vnímána jako bezpečnější než plavby otevřeným mořem daleko od pevniny. To je však velmi iluzorní pocit způsobený neznalostí. Ti zkušení ale vědí, že opak je pravdou. Dále si ukážeme, na co si dát při příbřežní plavbě pozor. Za 20 let co vyplouvám na moře jsem většinu dramatických situací zažil či pozoroval právě u pobřeží. A pobřeží při plavbě vynechat nemůžeme, ba přímo naopak. Od břehů odplouváme a zase se k nim vracíme. Na otevřeném moři je jachta relativně v bezpečí. Nebezpečí na loď číhá u pobřeží, zvláště v bouři přiblížení se k pobřeží bývá vždy nebezpečné.

Rozdělení rizik

• navigační nebezpečí
• problém s neovladatelnou lodí
• strmé vlny
• příliv a odliv
• proudy

Navigační nebezpečí

Na rozdíl od plavby daleko od břehů na hluboké vodě je pečlivá navigace a pozorování u břehů zvláště důležité. Jsou zde rizika jako mělká voda, skaliska, pobřeží, neoznačené překážky. Zvláště u členitého pobřeží na malých hloubkách doporučuji kontrolovat měřenou hloubku sonarem a porovnávat ji s hloubkou uváděnou v mapě korigovanou o aktuální příliv. Nesoulad v hloubkách nás tak snadno navede k případnému odhalení nepřesnosti mapy či nepřesnosti ve stanovení vlastní pozice (jedno zda pozici určuje GPS nebo je zjištěna jinou metodou). Pozor i na to, že ani mapa nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Sám jsem se o tom již několikrát přesvědčil, kdy hloubka dna byla snížena nánosem způsobeným příbojovými vlnami či blízkou řekou. A tak jsem několikrát nasedl na dno i přesto, že v mapě byla uváděná hloubka včetně rezervy dostatečná. Například v roce 2018 jsem uvíznul ve vyznačené plavební dráze do švédského přístavu Skanor, jak popisuji v reportáži, kde měla být podle mapy minimální hloubka 3m.

Problém s neovladatelnou lodí

Ať už je příčina neovladatelnosti lodi jakákoli, blízko pobřeží jsou rizika výrazně větší. Na volné vodě je obvykle dostatek času problém s neovladatelnou lodí řešit. Pokud ale však plujete blízko mělkých vod a břehů, ztráta ovladatelnosti lodě může mít fatální následky. Proto pokud mám možnost pluji vždy raději dále od pobřeží abych měl dostatek času problém s ovladatelností lodi vyřešit. V blízkosti břehů je dobré mít i předem promyšlené postupy co udělám třeba v případě selhání motoru, kdy mne vítr tlačí ke břehu. A že taková situace není nijak vyjmečná jsem se sám už několikrát přesvědčil. Jednou mi selhal motor před manévrem v přístavu a vítr mne hnal přístavem. Okamžité vypuštění kotvy zastavilo loď a zabránilo nekontrolovanému nárazu do břehu či vyvázaných lodí. Situaci popisuji v reportáži: Plavba a kurz kolem Dánska 10/2017 - Selhání motoru v marině. Jiné nečekané překvapení mne potkalo v červenci při vplouvání do závětrné zátoky. S plachtami na 2. ref v poryvech s větrem 38 uzlů se mi již těžko stoupalo proti větru do zátoky. Spouštím motor, kasáme plachty a vjíždíme do zátoky. Tedy přesněji rveme se s vlnami a silným protivětrem. V tom náhle loď ztrácí rychlost a tím i ovladatelnost. Poryv větru 45 uzlů nás žene ke skalisku. Voda pod lodí je větrem, který padá strmě ze skal ostrova tak zpěněná, že lodní šroub nemůže zabrat, motor se snaží na plné otáčky, ale rychlost lodi vzhledem k vodě klesá k nule. Loď nelze ovládat, dávám povel k vytažení přední plachty. Tím získáváme tah a zátoku opouštíme. Plujeme do další zátoky ostrova Serifos. Zde se nám podaří na druhý pokus bezpečně zakotvit.

Vlny

Vlny na moři představují nezanedbatelné riziko pro loď. Významným činitelem pro vznik vln je vítr, jeho síla a doba po kterou působí na vodní hladinu. Vrchol vlny se označuje jako hřbet, nejnižší bod jako důl. Délka vlny je vzdálenost mezi dvěma hřbety, výška vlny vzdálenost mezi hřbetem a dolem. Perioda vlny je čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. Jaká výška vlny je pro loď nebezpečná? Na tuto otázku nelze odpovědět pouze hodnotou výšky vlny, protože je značný rozdíl zda je vlna o výšce například 5 metrů dlouhá 50 metrů nebo jen 20 metrů. V případě dlouhých vln na otevřeném moři či oceánu, které se nezalamují, není problém plout ve vlnách o výšce třeba 10 metrů. Loď pouze pozvolna stoupá na hřbet vlny a klesá do jejího dolu. Naopak i 5 metrů vysoká ale krátká vlna, zvláště pokud se zalomí rovnoběžně u boku lodi, představuje pro loď vážné nebezpečí jak je vidět z následujícího obrázku.

Vítr sám o sobě loď nepřevrátí, maximálně ji na krátký okamžik položí stěžněm na hladinu. Zalamující se vlna to však dokázat může. Toto nebezpečí nastává zvláště u břehů na malých hloubkách. Tvar vlny se výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. Rotační pohyb částic vody se přibrzďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se délka vlny zkracuje, a když je hloubka vody asi 1,3 násobek výšky vlny, vlna se láme. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění. Proto se vyhněme tomu, abychom byli ve špatný čas na špatném místě. Testy při výzkumu stability lodí prokázaly, že lze jakoukoli loď převrátit vhodnou vlnou, jejíž výška přesahuje polovinu délky lodi. To prakticky znamená, že pro 12 metrů dlouhou jachtu riziko začínají představovat vlny vyšší než 6 metrů, pokud jsou dostatečně krátké. Já ze své zkušenosti k tomu ještě dodávám, že důležitá je i šířka lodi. Zalamující se vlna o výšce srovnatelné a větší než je šířka lodi už představuje nebezpečí převrácení pokud se do ní dostane loď bokem. Riziko převrácení proto snižujeme aktivním kormidlováním ve vlnách, abychom zabránili stočení se bokem k vlnám.

Právě výrazné zvětšení vln u pobřeží na malých hloubkách mi už připravilo dost adrenalinových zážitků a důkladně plánuji příjezdy k pobřeží s ohledem na možné zvýšení a zkrácení vln. Z námořních map už profil dna vzhledem k aktuální předpovědi napoví kam bychom za určitých podmínek připlouvat neměli. Je důležité mít na paměti, že při manévrování může třeba selhat motor a musíme předem mít promyšleno jak situaci vyřešit. Proto například letos při plavbě z Říma na Korsiku jsem návrat ze Sardinie do maríny u Říma vzhledem k předpovědi větru, výšky a směru vln vyhodnotil jako nebezpečný. Do maríny se vplouvá úzkou plavební dráhou proti proudu řeky Tibery, kde je malá hloubka cca 3m a proti vlnám půjde i proud řeky. Zde se vlny z moře zvýší a výrazně zkrátí. Návrat jsem uspíšil o 24 hodin, než dorazí z moře vlny o výšce 3m. Úspěšně jsme dopluli, zatímco následující den to v plavební dráze vypadalo tak jak zachycuje následující fotografie.

Západní pobřeží Itálie se stává v případě vln jdoucích ze západu díky mělké vodě potenciálně nebezpečným. Po světě je mnoho míst, kde se náhle zmenšuje hloubka a vlny se zde zvětšují a zkracují. Je potřeba při plánování plavby s takovými místy počítat a za určitých podmínek se jim vyhnout. Například pokud připlouvám z hlubokého Atlantiku do Biskaje za pouřlivého počasí, vlny se zde díky malým hloubkám zvětší, zkrátí a budou se lámat. Doplout tak do přístavu a schovat se zde před bouří bude nepřiměřeně riskantní a bezpečnější bude počkat na hlubokých vodách dokud bouře nepřejde. Vím, že toto řešení je nepohodlné ale je jediné správné.

Příliv a odliv

V oblastech, kde rozdíl výšky hladiny mezi přílivem a odlivem je větší než 0,5 metru, vstupuje do plánování plavby v mělkých vodách právě uvažování o výšce hladiny v čase nad konkrétní oblastí. I tady platí pravidlo mít záložní plán (plán B), různé okolnosti mohou způsobit, že v plánovaném místě nebudu v naplánovaném čase a výška hladiny nebude pro bezpečnou plavbu vzhledem k odlivu bezpečná. Zvláště doporučuji mít promyšlený plán B při proplouvání dlouhými úseky splavnými pouze za přílivu. Buďte připraveni na možnost selhání motoru buď jeho závadou nebo namotáním čehokoli na lodní šroub a mějte plán jak se včas dostat na bezpečnou hloubku. Budou panovat podmínky pro plavbu na plachty? Je možné použít jako záložní motor pro loď přívesný motor od dinghy a bude jeho výkon v předpokládaných podmínkách dostatečný?

Přemisťování masy vody při přílivu a odlivu vyvolává mořské proudy, které nejsou zanedbatelné a je nutné je také uvažovat. Jednak z pohledu vlivu na rychlost plavby a jednak z pohledu na působení spolu s vlnami. Právě druhý jmenovaný aspekt bývá opomíjen, protože kdo ještě nezažil působení silného proudu proti větším vlnám si těžko předem představí jaké podmínky tento jev vyvolá.

Proudy

Vliv proudu na plavbu musíme uvažovat ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je změna rychlosti plavby, pluje-li loď proti proudu bude její rychlost vůči dnu nižší o rychlost proudu a pluje-li loď s proudem, rychlosti se sečtou. Působení proudu z boku na směr plavby způsobí snos lodi bokem, který kompenzujeme změnou kurzu. Zde se však chci zmínit o druhém hledisku, které uvažuje proud ve vzájemném působení s vlnami. Teče-li proud proti směru pohybu vln, ty tím začínají růst do výšky a jejich délka se zkracuje. Výsledkem je prudký nárůst strmosti vln. A to je okamžik, kdy se vlny začínají lámat a ohrožovat bezpečnost plavby. Pro představu uvedu příklad: fouká vítr 7Bf (30 uzlů) a žene proti pobřeží vlny o výšce 3,2 metry s periodou 9 sekund. Proti vlnám teče v kanálu ze břehu do moře odlivový proud rychlostí 4 uzle. Vlivem proudu výška vlny naroste na 4,4 metru a strmost vlny se zdvojnásobí. Pokud se k tomu ještě přidá malá hloubka kolem 6 metrů, vlny se dále zvýší a dále se zvětší jejich strmost a začnou se lámat. Matematický model pro výpočet vln na mělčině včetně protiproudu je nad rámec tohoto článku a pro představu jsem uvedl konkrétní příklad. Za plavby jsem uvedený jev často zažil a nejsilnější zážitek jsem prožil při odplutí ze Strangfordu v Severním Irsku. Detailní popis zážitku je v reportáži: Z Islandu na Hebridy a Skotskem do Irska. Podobnou situaci jsem také zažil u ostrova D'ouesant na okraji Biskajského zálivu, jak popisuji v reportáži: Jachtařský kurz Bretaň a Normanské ostrovy.