Bod na trase
Komentovaný bod
Aktuální polohaKaribik - Návětrné ostrovy: Tobago Cays, Dominika, Îles des Saintes 2-3/2016
26.7. - 11.8.2009
Pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, ale také
sopečné pustiny, soustavy sopek a všudypřítomný vítr a déšť, který nedává
krajině a ani cestovateli vydechnout…
Tato zajímavá vulkanicky velmi činná zem nás již delší dobu lákala. Poznávání Islandu jsme rozdělili
na dvě části.
V té první jsme postupně autem objížděli ostrov a vydávali se
na krátké treky po ostrově. Navštívili jsme puklinu mezi litosferickými deskami v
oblasti Pingvellir, vodopád Gullfoss, oblast Kerlingarfjoll či poloostrov Vatnsnes.
V zátoce Skálavík nás překvapili vyvalující se tuleni. Zastavili jsme se také u vodopádu
Dynjandi.
Druhá část představovala pěší trek vnitrozemím ostrova, který vedl v oblasti Landmannalaugar
(Duhových hor). Vydali jsme se známým, velmi náročným trekem do Porsmorku. Cestou jsme minuli
několk pomníčků turistů, kteři nedošli…
Na Islandu jsme přistáli na letišti v Keflaviku, převzali si auto z půjčovny a vyrazili na prozkoumání Islandu autem.
Puklina mezi litosferickými deskami a nejmohutnější vodopád v Evropě
Kerlingarfjoll (Čarodějné hory): kouř, pára a bublající jezírka
Vatnsnes: vhodné místo pro pozorování tuleňů
Landmannalaugar: Fascinující trek skrz Duhové hory
27.7.2009 01:11 islandského času (GMT) po přistání na letišti v Keflaviku přebíráme auto z půjčovny a přemísťujeme se na jihozápadní cíp ostrova na útes u majáku strávit ve stanu první noc na Islandu. Po krátké noci vyrážíme na první seznámení s touto zemí.
Přijíždíme do městečka Grindavik dokoupit zásoby potravin a hlavně plyn pro vařič, který jsme letecky nemohli přepravovat. Kartuše s propan-butanem je k dostání u čerpací stanice.
Dominují rybářské lodě a průmyslové budovy na zpracování ryb.
Pohled na typickou islandskou krajinu.
Přijíždíme na jihozápad Islandu, kde se nachází národní park Pingvellir. Pozorujeme zde Euroasijskou a Severoamerickou tektonickou desku, mezi kterými se nachází puklina, která se táhne napříč celým ostrovem. Místo je také zajímavé tím, že se tu nacházel jeden z nejstarších parlamentů na světě (ten nejstarší byl na Faerských ostrovech). V roce 2018 jsem měl opět možnost národní park Pingvellir navštívit a je až neuvěřitelné, jak se proměnil vzhledem k narůstajícímu počtu turistů, který od roku 2008 narostl až čtyřnásobně. Podívejte se, jak se místo proměnilo v čase. V reportáži najdete i fotografie z dronu. A také město Geysir s nejznámějším gejzírem Strokkurem, který tvoří další část Zlatého trojúhelníku.
Následuje zastávka u vodopádu Gullfoss (v překladu Zlatý vodopád) na řece Hvítá. Voda padá ve dvou stupních do hloubky 32 metrů.
Druhý den jedeme do vnitrozemí po silnici 35 a dále odbočujeme na F347, kterou se nám daří v momentálních podmínkách s určitou opatrností a citem projet i osobním autem bez náhonu 4x4 (každopádně tento způsob je jen pro velmi zkušené řidiče). Dostáváme se tak do překrásné vulkanicky činné oblasti Kerlingarfjoll.
Do oblasti Čarodějných hor jsme se také vydali v r.2018. Podívejte se, kudy vedla naše trasa. Najdete zde i další cíle naší trasy s uvedenými souřadnicemi a mapou.
Geotermální oblast je plná fumarol, sirných výparů a bublajících jezírek. Každopádně i v létě si Island žádá pořádně teplé a hlavně nepromokavé oblečení. Nám nejlépe posloužilo právě to jachtařské.
Stanujeme v lávovém poli v oblasti Kjolur.
Přijíždíme do městečka Blonduos na severním pobřeží ostrova. Konečně benzínová pumpa pro naši téměř prázdnou nádrž.
Pokračujeme jihozápadně po silnici 1 a dále silnicí 711 přímo na sever poloostrova Vatnsnes.
Na mysu Nesta potkáváme tuleně. Dlouho se vzájemně pozorujeme.
Nejsevernější část naší cesty, zátoka Skálavík.
Vodopád Dynjandi, který je 100 m vysoký a tvořený sedmi kaskádami.
Tuto noc táboříme u vodopádu v krásné zátoce Dynjandisvogur.
2.8. vracíme v Reykjavíku auto a následuící den jedeme teréním autobusem do oblasti Landmannalaugar, odkud začíná jeden z nejhezčích pěších treků na světě.
Cesta vede přes Duhové hory, jejichž obdobou jsou hory Čarodějné. I tato oblast je velmi bohatá na sopečnou činnost. Celá trasa je 55 km dlouhá.
Cesta je plná stoupání, klesání a brodů. V některých z nich voda dosahuje nad kolena a je pořádně studená. Trekové hole se tak stávají dobrým pomocníkem.
Tráva získává červený nádech a my jsme na poslední části treku.
8.8. po 5-ti dnech přicházíme do oblasti Porsmork odkud spojení s civilizací opět zajišťuje teréní autobus.
Poslední pohled na Reykjavík a 11.8.2009 brzy ráno odlet.
Při naší další návštěvě Reykjavíku nás zlákaly termální koupaliště.
Přebírání jakéhokoliv obsahu z těchto stránek bez svolení provozovatele není povoleno. Pro možnost spolupráce nás kontaktujte.
Putování Karibikem - přes ostrovy Sv. Lucie, Bequia, Tobago Cays, Dominika a iles des Santes pokračuje. Tobago Cays nás tak okouzlilo, že se na toto místo vracíme znovu. Nabízí skvělé místo na šnorchlování, výbornou večeři na pláži, pozorování želv či chameleonů. Na ostrově Bequia si necháváme opravit spinakrový peň. Oproti tomu Dominika vás nadchne deštnými lesy vodopády a sirnými prameny. Náročný trek na Boiling Lake je velmi silným zážitkem a vede nitrem pralesa. Je to tak velký kontrast s chaotickým hlavním městem Roseau plné bezdomovců postávajících u KFC. Relax si dopřáváme v krásných přírodních bazéncích s horkou vodou. K odpočinkovému režimu se vracíme na ostrovech Îles des Saintes, jejiž okolí poznáváme prostřednictvím šnorchlování. V článku najdete praktické informace pro jachtaře o vstupních přístavech a místních poplatcích a podrobného průvodce po ostrově Tobago Cays a Dominika.
Vypluli jsme na měsíční přeplavbu Atlantského oceánu z ostrova Tenerife až na Barbados v délce cca 3 000 nautických mil. Jedinou naší zastávkou na této trase bylo Kapverdské souostroví, ostrov Sao Vicente, jehož poznávání věnujeme 2 dny. Máme dostatek času a tak se s posádkou pouštíme do zkonstruování pasivního mechanického autopilota z gumicuků. Aby adrenalinu nebylo málo, srazíme se s velrybou, což má pro nás osudový následek.
Přečtěte si článek , který vyšel o této plavbě v časopise My Boat 4-5/16. Už v letadle jsem tušil, že má loď bude ještě v servisní zóně v suchém doku a ne nachystaná na plavbu. V článku najdete více informací o problémech před vyplutím ale nechybí ani podrobný popis přeplavby Atlantiku.
Naše plachtění začíná na ostrově St. Martin. Dále plujeme na ostrov Anguilla a Sandy Island, kde bělostná pláž přidává na kouzlu tohoto ostrova. Ostrůvek Dog Island nabízí malou romanticko pláž a opět nádherné koupání. A pak už nás čekají Britské panenské ostrovy - Virgin Gorda a úchvatné místo Bath s gigantickými balvany z žuly, Cooper Island, Salt Island, kde je velkým lákadlem vrak parníku RMS Rhone. Ostrov Normand Island vybízí ke šnorchlování v jeskyních, kde pozorujeme barakudy. Na jachtě míříme k ostrovu Jost Van Dyke a Sandy Cay, který zaujme bujnou vegatací a pro změnu procházkou po ostrově. Britské panenské ostrovy na nás působí více civilizovaně než jižní Karibik. Přesto i zde najdete krásné pláže bez turistů, úchvatná místa na šnorchlování ale i neskutečně vysoké ceny. Naše putování končíme na ostrově Tortola. V článku najdete praktické informace pro jachtaře o vstupních přístavech a místních poplatcích a tipy na místa, které navštívit při plavbě po Britských panenských ostrovech.