NAVTEX
Publikováno 1.8.2020
Většinu času chceme od plachetnice, aby na vítr plula co nejlépe na stanovený cíl. Jsou však i okamžiky, kdy potřebujeme dát přednost zmírnění náklonu lodi, zmenšení houpání na vlnách a mít možnost přestat kormidlovat, protože potřebujeme své ruce nutně na jinou činnost. Právě k tomu se hodí umět loď ustavit do driftu.
Můžete namítnout, že aby jste nemuseli kormidlovat, tak zapnete autopilota. To je sice také možné, ale jen do určité velikosti vln. Pokud jsou vlny příliš velké, autopilot na rozdíl od zkušeného kormidelníka nezvládá řízení lodi, protože nemá oči a vlnu nevidí. Autopilot reaguje, až když se loď odchýlí ze svého kurzu. To však ve velké vlně bývá problém, protože vlna může loď velice rychle otočit tak, že se vylije vítr z plachet a autopilot se stává bezmocný.
Ke driftování nás může vést více důvodů. Není to jen technika pro přečkání bouře, kdy se už nedá plout.
Technika postavení lodi do driftu spočívá v tom, že uděláme obrat proti větru bez přehození plachet. Následně stočíme kormidlo do návětří - tím se rozumí, že začneme kormidlovat proti větru, jako bychom chtěli udělat další obrat proti větru. Rychlost lodi a postavení plachet již neumožní, aby se loď znovu otočila přídí proti větru. Loď se zastavuje přídí šikmo proti větru a vlnám. Kormidlo zajistíme ve své poloze nejlépe přivázáním gumou. Pružné zajištění kormidla je zvláště důležité ve velkých vlnách, kdy vlny narážejí obrovskou silou do kormidelního listu. Aby kormidlo a převody příliš netrpěly, použijeme právě proto pružnou aretaci kormidla. Já k tomu používám gumicuk, jak je viditelné na následujícím obrázku.
Aby se nevyklonila hlavní plachta po větru, je potřeba ji ještě za plavby proti větru před postavením lodi do driftu zafixovat ve své poloze kontraotěží - tedy lanem, které napneme mezi ráhno a pevný bod na boku lodi. Na obrázku dále je patrná kontraotěž chycená karabinou na střed ráhna a vedoucí k vazáku na provoboku.
Kosatku nebo genou nám v návětří udrží její otěž, kterou při obratu neuvolníme. Otěž se případně opře o stěžeň, jak je vidět na obrázku.
Jaký úhel bude svírat osa trupu lodi s vlnami a větrem ovlivníme poměrem velikosti přední a hlavní plachty, případně úhlem přetažení hlavní plachty do návětří. Pro drift je třeba mít na paměti, že do plachet se bude bočně silně opírat vítr, a proto velikost plachet je potřeba zvolit s ohledem na sílu větru. Osobně se snažím plachty hodně narefovat, aby byly namáhány co nejméně, ale zároveň musí mít dostatečnou plochu, aby síla vyvozená v plachtách dokázala udržet loď v driftu k větru pod požadovaným úhlem. Při driftování se snažím nastavit úhel lodi k větru mezi 45 až 60 stupni. Doporučuji si drift na konkrétní lodi předem vyzkoušet, pohrát si s velikostí plachet a jejich poměrem. Tak budete mít odhad, jak drift nastavit v okamžiku, kdy jej budete potřebovat.
V článku si představíme systém Navtex (NAVigational TEleX), který je jedním z prvků globálního záchranného a bezpečnostního systému GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System). Systémem Navtex jsou jednosměrně přenášeny informace lodím na velké vzdálenosti od pobřeží, kam VHF signál přímo nedosáhne. Informace sice lze získávat i z Internetu, ale pro připojení k internetu jsme omezeni na pokrytí GSM signálem nebo musíme používat připojení přes satelitní telefon. Naproti tomu je příjem signálu Navtex bezplatný a speciální přijímač neustále přijímá vysílané informace, které máme kdykoli k dispozici. (Publikováno 1.4.2023)
V následujícím článku uvádím přehled dalších poruch, které se za plavby stávají, a jejich znalost přispěje k jejich předcházení či jejich rychlému řešení. Co dělat, pokud selže přívěsný motor pro člun? (Publikováno 1.6.2021)
Loď na kotvě otevírá možnosti k objevování odlehlých míst a rozšiřuje svobodu volby místa, kde se zastavit. Často však mnoho jachtařů raději volí stání v maríně než stání na kotvě právě z obavy, že kotvení je málo bezpečné. Proto si dále připomeneme zásady pro bezpečné kotvení, abychom se neochuzovali o poznávání nových míst. (Publikováno 1.12.2021)