III. Poprvé kapitánem: vyplouváme
Publikováno 1.1.2022
Čas od času se za plavby dostaneme do mlhy. Někdy se mlze vyhnout nemůžeme a musíme v plavbě pokračovat. K tomu abychom se dobře vypořádali se ztrátou vizuální orientace si v dalším textu zopakujeme dobré zásady pro chování za snížené viditelnosti.
V okamžiku, kdy přijde mlha, je vhodné aby si každý člen posádky oblékl záchrannou vestu. Vhodné jsou dnes velmi rozšířené samonafukovací typy, které tolik neomezují pohyb při činnosti na palubě a k jejich nafouknutí dojde automaticky nebo manuálně až po pádu do vody. Pravděpodobnou a také nejhorší katastrofou je při plavbě v mlze srážka s jinou lodí. Loď se může po srážce velmi rychle potopit a to už není čas na hledání a oblékání vest.
V mlze je důležitější být viděn (nemyslím pouze vizuálně) než sám vidět. K tomu použijeme všechny prostředky, které máme k dispozici.
Kormidelník se za mlhy musí maximálně soustředit na udržování kurzu, tak je velmi vhodné, aby s ním na hlídce byl další člen posádky ideálně na přídi lodě, který odtud bude mít o délku lodě lepší výhled do mlhy před loď. Také na přídi nebude pozorovatel rušen hlukem motoru a snáze uslyší zvukové signály ostatních lodí či hluh od jejich motorů. Dohodněte si předem způsob komunikace mezi kormidelníkem a hlídkou na přídi.
Určení aktuální polohy je díky GPS snadné. Přesto byste, zvláště v mlze, měli pravidelně zaznamenávat svoji pozici do papírové mapy, aby jste v případě selhání GPS byli schopni dále navigovat. Selhání může nastat závadou na přístroji nebo vplujete do oblasti, kde je GPS záměrně rušeno (např. blízké vojenské základny apod.), případně ztráta signálu pro navigaci nevhodným postavením družic a stíněním překážkami.
Zde je třeba mít na paměti, že neplatí pravidla pro míjení lodí ve vzájemném dohledu dle COLREG, ale mlha situaci mění a dle COLREG se aplikují pravidla pro plavbu lodí za snížené viditelnosti. V mlze proto neexistuje plavidlo mající přednost a plavidlo dávající přednost. Logicky, pokud pluji pod plachtami, nemohu očekávat od lodi se strojním pohonem, že mi dá přednost, protože mne nevidí a tedy neví, že jsem plachetnice. Za mlhy jsou povinnosti vykonání antikolizního manévru zavázaná pro obě plavidla.
Bezpečná rychlost nemusí vždy znamenat zpomalení. Měla by být taková, aby nám umožnila okamžitý manévr zabraňující případnému riziku srážky.
Pokud vás mlha zastihne na bezpečném kotvišti nebo v přístavu je nejlepším rozhodnutím vůbec nevyplouvat. V případě, že na vás padne mlha za plavby jsou čtyři možnosti dalšího postupu. Kterou možnost zvolíte závisí také na vybavení lodi na které plujete.
Pokud situace vypadá tak, že se brzo mlha nezvedne a je-li v blízkosti od nás bezpečný přístav, pak je tato volba dobrá a patrně všichni ocení pohodlí přístavu.
Mělká voda poskytne ochranu před většími loděmi s větším ponorem. Navigačně je toto řešení snadné a v případě nefunkční GPS i řešení možná nejlepší.
Plout dále od břehu a uniknout mimo frekventované lodní trasy bývá také navigačně snadné. Zároveň je to i relativně bezpečné řešení, protože se budete plavit na hluboké vodě s malou pravděpodobností střetu s jinou lodí.
Zda bude tato strategie dostatečně bezpečná závisí na technickém vybavení lodi a místě kde se nacházíme a kudy chceme plout. Díky GPS a podrobným mapám máme k dispozici spolehlivou a přesnou informaci o naší aktuální pozici. Ale GPS nám nepomůže s včasným rozpoznáním překážek, které nejsou obsaženy v mapách. Proto pro tuto strategii je dobré mít loď vybavenou radarem, AIS a dopředným sonarem a umět správně interpretovat data z těchto přístrojů.
Za plavby v mlze mějte vždy záložní řešení, tím myslím, že kromě bezvadně pracující GPS s mapovým plotrem, budete pravidelně vynášet do papírové mapy svoji aktuální polohu v pravidelných intervalech a vždy při změně kurzu a rychlosti, aby jste byli schopni pokračovat i při selhání GPS. Dále v příbřežních vodách, kde je na sonaru již měřitelná hloubka vždy srovnávejte údaj z hloubkoměru s údajem o hloubce uvedeným v mapě u vaší polohy korigovaný o aktuální výšku příllivu. Touto jednoduchou metodou si průběžně ověřuji, že GPS poskytuje správnou polohu. Při plavbě v blízkosti břehu nebo mělčin doporučuji plout podle hloubnice (izobata). V případě selhání GPS jsme tak schopni bezpečně navigovat dále. Prakticky to provedeme tak, že nad mapou si najdeme hloubnici, kterou budeme sledovat a která vede zamýšleným směrem. Sledujeme údaj na hloubkoměru a v okamžiku, kdy se hloubka zvětšuje, točíme více ke břehu a naopak.
Nevozím pouhé pasažéry, každý člen posádky je jejím právoplatným členem a podle toho mu také svěřuji úkoly. Pokud si kladete otázku, jak posádku do plavby aktivně zapojit, jaké informace jim sdělit, co řešit až za plavby a kdy, pak je tento článek určen právě vám. Obzvlášť pokud se chystáte strávit na moři delší dobu. (Publikováno 1.12.2019)
Spot je malá krabička, která slouží jako jednosměrný datový vysílač, který je předurčen k monitorování pohybu a zasílání zpráv nejen přátelům, ale i záchranným jednotkám v případě nouze. I na moři se můžete ocitnout v situaci, kdy nejste v dosahu GSM služeb. Prostřednictvím SPOTu můžete sdílet svoji polohu a zároveň využít jeho bezpečnostostí funkci, pokud v lodní výbavě nemáte EPIRB. V článku vycházím z dvanáctileté praxe s tímto přístrojem. Dozvíte se, kde na světě funguje, jak a k čemu ho použít, jak sdílet svoji polohu a jaká jsou jeho úskalí. (Publikováno 1.11.2020)
V tomto článku si ukážeme rizika spojená s příbřežní plavbou. Za 20 let co vyplouvám na moře jsem většinu dramatických situací zažil či pozoroval právě u pobřeží. A pobřeží při plavbě vynechat nemůžeme, ba přímo naopak. Od břehů odplouváme a zase se k nim vracíme. Na otevřeném moři je jachta relativně v bezpečí. Nebezpečí na loď číhá u pobřeží, zvláště v bouři přiblížení se k pobřeží bývá vždy nebezpečné. (Publikováno 1.10.2022)