Praktické použití signální pyrotechniky
Publikováno v Yachting revue 1.9.2014
V tomto článku popisovaný systém vychází z průběžného vývoje a praktického používání za 12 let námořního jachtingu. Systém jsem úspěšně používal jak na charterových lodích, tak nyní i jako pevně zabudovaný a doplněný o další funkce na vlastní lodi.
Právě co píši tyto řádky sedím ve své lodi, která kotví v zátoce u Kréty a je zmítána poryvy větru o rychlosti až 38 kn. Vítr řádí od včerejšího odpoledne. Přesto jsem v noci mohl klidně spát a dnes psát tento článek, protože zakotvení neustále hlídá „kotevní alarm“, jež je jednou z funkcí popisovaného systému a již několikrát za dobu používání 12 ti let mne vždy spolehlivě upozornil na nebezpečnou změnu pozice lodi na kotvě a ve dvou případech se postaral o mé včasné probuzení po uvolnění kotvy, kdy loď byla hnána větrem na skalnatý břeh.
Notebook je vhodné volit takový, který má minimální spotřebu proudu. Pro navigační programy není důležitý výkon procesoru, ale vzhledem k napájení z lodních akumulátorů doporučuji minimalizovat spotřebu elektrického proudu. Mně se osvědčil notebook Lenovo S100 (rok 2008), který s nabitým vlastním akumulátorem z palubní sítě lodi odebírá 0,9A. Je dobré notebook vyhradit pouze pro tento účel a neprovozovat na něm hromadu dalších programů včetně prohlížení Internetu, aby se zabránilo možnosti selhání z důvodu nekompatibilního software či virů, což by mohlo mít při funkci kotevního alarmu fatální důsledky.
Program NaviYacht z vlastního vývoje mám nejraději pro jeho jednoduchost. Ať pluji na jakékoli lodi vezmu svůj notebook s jednotkou GPY-16 a vždy mám sebou prostředí, na které jsem zvyklý. Program automaticky přepíná vrstvy map a přechází spojitě mezi jednotlivými mapami podle aktuální polohy lodi a nastaveného zoomu. Jedním kliknutím mohu zadat cíl, ke kterému chci plout a kormidlem srovnám zelenou a žlutou přímku do zákrytu. Pro mne další důležitá výhoda je v tom, že program může použít mé vlastní námořní mapy, které naskenuji a vložím do programu, případně i za plavby mohu vložit i mapy, které se nacházejí přímo na lodi. Stači je jen pečlivě vyfotografovat digitálním fotoaparátem a na několik kliknutí myši je zkalibrovat v programu.
Záznam dat pořízený jednotkou GPY-16 vytváří elektronický lodní deník. Celá trasa plavby včetně záznamu dalších veličin jako síly a směru větru, teploty vzduchu a vody, použití motou je takto zaznamenána a programem GPmarine zobrazena. V přehledné tabulce nalezneme automaticky zaznamenané jednotlivé etapy celé plavby a to bez jediné obsluhy přístroje. Záznamová jednotka totiž sama pozná zda plujeme nebo kotvíme, a proto se nemůže stát, aby nějaký úsek v logu chyběl, protože někdo zapomněl před vyplutím přístroj zapnout.
Velmi snadno se tak můžeme vracet k procházení celé trasy a pouhým zobrazením grafu rychlosti větru např. k první plavbě si znovu připomeneme okamžik ve kterém vítr cca 12 kn prudce zesílil během okamžiku na 28 kn a už jsme refovali. V programu elektonického lodního deníku tak pouhým tažením ukazatele v grafu lze sledovat sílu a směr větru (foukalo 28 kn zadobočně - L 134, tedy 134 stupňů měřeno od přídě z levoboku). Současně s tažením ukazatele v grafu sledujeme příslušnou pozici lodi na mapě, která se synchronně pohybuje s posunem ukazatele v grafu. Tak tudy všude jsme propluli. Zelené úseky označují použití motoru.
Jak bylo uvedeno výše, zcela nepostradatelný pomocník je program GP Anchor, díky kterému mohu v noci klidně spát na zakotvené lodi i ve větru a mám jistotu, že program drží hlídku za mne. Jakmile zjistí, že loď překročila hranici určenou pro kotvení spustí alarm. Vyzvánění lodního zvonu z reproduktoru notebooku mne již několikrát zachránilo před nechtěným dotykem s pevninou, když mne silný vítr v noci utrhl a vlekl zátokou i s kotvou ke břehu. Naposledy to bylo v zátoce na ostrově Korčula, kde jsem kotvil přes noc v sílícím Jugu, které 31.3.2010 v 5:40 přemohlo kotvu a začalo mne táhnout zátokou. Během několika vteřin mne vzbudily zvony alarmu, a tak jsem nastartoval motor a znovu lépe zakotvil. Kotevní alarm se také osvědčil při vyvázání ke kotevní bóji u ostrova Dugi otok, kdy vlivem větrných poryvů po celou noc se předřela obě lana v kovovém oku bóje a loď byla najednou unášena ke skalisku větrem o síle 40 uzlů. Okno programu ukazuje místo zakotvení symbolem kotvy a aktuální polohu lodi křížkem. Dovolený nastavený rádius znázorňuje fialová kružnice. Pohyb lodi zanechává za sebou červenou čáru a tak lze snadno po určité době rozpoznat krouživý pohyb kolem kotvy od situace, kdy je kotva vlečena po dně.
Jednotka GPY-16 po vložení SIM mobilního operátora je schopná odesílat polohu, kterou lze prostřednictvím Internetu zobrazit na mapě, samozřejmě po přihlášení s heslem. Dále se lze lodi přímo dotázat na polohu zasláním SMS dotazu s platným heslem na číslo použité SIM v jednotce. Prostřednictvím SMS lze dálkově ovládat zařízení v lodi či se dotazovat na jejich stav. Jednotka také zajišťuje funkci alarmu, který zasláním SMS upozorní na změnu polohy lodi (opuštění mariny, kde jste loď na několik měsíců nechali). Pro telefony se systémem Android je připravena aplikace k přímé SMS komunikaci s GPY jednotkou v lodi a zobrazení přijaté polohy na mapě.
Dalšími moduly připojitelnými k jednotce je SeaTalk interface, který ze sběrnice SeaTalk (např. Přístroje Raymarine) čte data o hloubce a teplotě vody síle a směru větru a doplňuje je do záznamu elektronického log booku. Dále BlueTooth modul BT3GP vytváří bezdrátové připojení GPS k tabletu, který lze využít pro navigaci kdekoli na lodi, zvláště pokud jde o vodotěsný model či jej máte v AquaPacku.
Modulem systému je též multifunkční displej, o kterém jsem se zmiňoval v předchozím článku ve spojení s měřením nabíjení či vybíjení akumulátorů. Displej zobrazuje z GPS aktuální polohu, kurz, rychlost a UTC čas i bez použití zobrazení v mapě na notebooku. Dále zobrazuje data o hloubce a teplotě vody, síle a směru větru z lodních přístrojů od kormidla a dává možnost sledovat údaje od navigačního stolku.
Ve spojení s průtokovou sondou se také stará o měření vody v nádrži, které je na rozdíl od snimání hladiny v nádrži velmi přesné a dává tak posádce po jednotlivých litrech přehled o spotřebě vody. Měření vody pracuje na principu odečítání skutečně změřené spotřeby od stavu plné nádrže, který se nastaví stiskem tlačítka vždy při naplnění nádrže vodou.
Pro konzultaci či zájmu o představené moduly či celý systém mne neváhejte kontaktovat.
Kladete si otázku jak se zachází na lodi se signalizační pyrotechnikou? Nikdy jste si zatím nevyzkoušeli vystřelit světlici, v okamžiku potřeby nebude patrně čas na čtení návodu. Pokud si to zatím nemáte jak zkusit sami, tak určitě pomůže to alespoň vidět. Podívejte se dále na videa, kde uvidíte jak signalizační pyrotechnika funguje a jak s ní pracovat. (Publikováno 1.2.2023)
Při svých plavbách jsem se už několikrát dostal do situace, kdy jsem se musel potopit pod loď. Bohužel ne vždy se problém dá vyřešit potápěním na nádech. Nakonec jsem se propracoval k potápěčské výstroji, která je pro můj účel postačující. V následujícím článku popisuji, co považuji za užitečné pro takovéto servisní potápění. (Publikováno 1.9.2022)
O rychlosti plachetnice rozhoduje jak trimování plachet, tak i celkové vyladění takeláže. Loď, která má špatně nastavenou takeláž je pomalejší, hůř stoupá proti větru a může být i náchylnější k vážné technické závadě jako je pád či zlomení stěžně. Dnes se podíváme podrobně na nastavení předpětí vantů. (Publikováno 1.3.2020)